Úvod
Integrovaná výuka, integrace ve vyučování, integrovaný pohled na výuku, tato a další vyjádření provázejí
diskuse kolem tvorby učebních plánů s různou intenzitou a ovlivňují školní vzdělávání v řadě zemí světa.
Někde jsou nosnými idejemi těchto tendencí snahy o jednotný pohled na přírodu, jinde jde o snahy spojené
s ekonomickým základem, tj. vycházející z redukce vyučovacích hodin v rámci úsporných programů ministerstev školství.
V textu této kapitoly budeme prezentovat několik příkladů konkrétních pokusů o integrovanou přírodovědnou výuku
v zahraničí zvláště v Německu, ve Velké Británii, v USA a v Kanadě.
Je třeba již na úvod připomenout, že téma integrace přírodovědného vzdělávání podléhá v současné době v zemích,
kde učební předmět "Přírodověda" nemá tradici na vyšším než primárním stupni (1. - 5. ročník ZŠ),
často i populistickým úvahám bez solidnějšího odborného základu. Vzrušené debaty zastánců výuky integrované
přírodovědy i jejich odpůrců často končí při nedorozumění, jde-li o preferenci oborové integrace nebo zamezení
předčasné oborové diferenciace přírodovědných poznatků. Jádro nedorozumění spočívá i v často nepřesně zadaném
tématu takové diskuse. Je jistě rozdíl, mluví-li se o "integraci" v souvislosti se zachováním přírodovědy jako
jednotného všeobecně vzdělávacího předmětu do 13 - 14, případně do 15 - 16 let školního věku, nebo o integraci
již vybudovaných poznatků z fyziky, z chemie, z biologie, z geografie, příp. z ekologie ve vyšších ročnících
gymnázia a středních odborných škol. To, že se na tyto rozdíly zapomíná, nebo jsou apriori odmítány,
k nalezení odpovídajících řešení určitě neprospívá.
Jsou země, kde je společná výuka přírodovědným poznatků přirozená do poměrně vysokého věku školní docházky
(v anglosaských zemích předmět "Science") a inovace zde představuje časnější diferenciaci nebo jiný pohled
na způsob integrace. Jinde je tradicí brzké dělení přírodovědných poznatků do samostatných předmětů a tak je
na pořadu inovací vzdělávacích programů integrace (či spíše "nediferenciace").