K vytvoření představy o tom, jak vypadá v anglosaských zemích integrovaná výuka přírodních věd před zaváděním samostatných přírodovědných disciplín, uveďme další konkrétní příklad [18]. Jde o pětiletý systém (tzv. Individualised Science. International Learning Corporation, Illinois, 1984 [6]). Výukový systém je určen pro žáky pátých až devátých tříd všeobecně vzdělávací školy v USA.

5. ročník

Začíná se rozpoznáváním a popisem tvarů předmětů, dále planárních útvarů, shod, rozdílů, následuje přiřazování ordinálních a kardinálních čísel k množinám předmětů, diferenciace zvířat, měření (např. porovnání délek ryb), měření krevního tlaku, teploty vody a vzduchu, přiřazování vlastností věcem.

6. ročník

Studium detailů předmětů - rostlina - co je bezprostředně vnímatelné (stonek, listy, květ) a co ne (kořen), poznávání nesprávností a nepřesností v předkládaných obrazech - pokus o popis a vysvětlení, studium růstu rostlin v různých podmínkách (měření a pozorování), péče o potomstvo v přírodě, zajišťování potravy zejména potomstvu (mateřské mléko), rozmanitost v přírodě na příkladech z botaniky a zoologie. Pojem síly (pokusy - přetahování - elementární zavedení pojmu dynamické rovnováhy "sil" (houpačky). Intuitivní zavedení pojmu vektor, siloměr, váha (od principu k jevu), pojem látka a skupenství, vážení, přelévání, zavedení pojmu koule, molekula, hmotnost, vzduch (i z fyzikálního hlediska), postupné vytváření částicových modelových představ.

7. ročník

Měření objemů těles, kapalin a plynů, hmotností, teploty, systém základních jednotek, přesnost měření, měrné válce, sluchový orgán člověka, vliv podmínek např. na růst rostlin - neosvětlené a osvětlené prostředí, obdělávání rostlin, uspořádání organismu (člověk - stroj) a jeho funkce, pojem systému a podsystému, zažívací ústrojí, význam potravy, fyzikální výklad funkce kostry, svalstva, sluchového orgánu, laboratorní studium chování zvířat, systém pro měření teploty (jeho konstrukce jako problém). Jak mohu vytvořit systém v němž se bude pohybovat voda, jednoduché elektrické obvody, studium magnetických jevů, vyšetřování tepu a srdeční činnosti a dále (poprvé): Jak můžeš vytvořit chemický systém - otázka interakce, elementy optiky, studium hoření svíčky (Faraday), interakce v chemických systémech. Teplo a interakce v chemických systémech. Kyseliny, báze, indikátory. Pozorování různých chemických reakcí. Kvantitativní aspekt směřující k reakční kinetice. Můžete uvažovat o barevné změně?

8. ročník

Studium plamene svíčky, hoření svíčky v uzavřeném prostoru (celý systém žákovských experimentů na studium hoření svíčky). Hmota a energie, ochrana životního prostředí. Časový aspekt. (Průběh děje v čase). Sledování časového průběhu hoření svíčky, podmínky hoření. Lavoisiere, příprava látek, Dalton, částicové modelové vysvětlení agregátních stavů, molekuly, rozpouštění, odpařování, prvky a sloučeniny, elektrolýza vody, modelové představy, chemické symboly, fyzikální a chemické změny, uspořádání částic v krystalech, prvky, sloučeniny a jejich symboly, dýchací ústrojí, složení vdechovaného a vydechovaného vzduchu, význam kyslíku pro život, krevní oběh, kvalita ovzduší, ekologie, pokusy s kyslíkem, vzácné plyny.

9. ročník

Energie (gravitační, "elastická" energie, "chemická energie"), hmota a energie, Joule - jednotka energie, různé formy energie, přeměny energie v systému. Práce, oxidace a energie, sluneční energie, energie větru, slunce, koloběh vody v přírodě, přehrady, potenciální a kinetická energie, "Může světelná energie změnit věci?" Akustika. Změny energie v různých systémech, též v chemických. Měření tepelné energie. Zahřívání, metabolické změny: bílkoviny, sacharidy a tuky. Proces přijímání a zpracování potravy, funkce jednotlivých orgánů (žaludek, střeva, játra). Jaké metabolismy probíhají ve vašich buňkách? Přenos membránami, difúze, výživa. Elektřina. Potraviny. Proteiny, vitaminy a minerály každý den? "Analýza potravin". Jak můžeš dokázat škrob, vitamín C, protein a cukr v potravinách?

Uvedli jsme uspořádání učiva vyučovacího předmětu, v němž jsou integrovány nebo spíše nediferencovány poznatky z fyziky, chemie, biologie a v podstatě také z ekologie. Např. z pohledu chemie, která byla předmětem publikované obsahové analýzy projektu [2], je si nutné uvědomit, že pro podstatnou část populace je to jediný soubor chemických vědomostí, které jim všeobecně vzdělávací škola poskytuje (podobné pojetí je i v jiných západních zemích, např. ve Velké Británii).
Na uvedeném americkém systému je zajímavý metodický postup. Vychází se z motivace - např. z vypravování, uvedení filmu a z denního života, které vede k formulování otázky (úlohy, malého problému - ke kterému jsou poskytnuty příslušné předměty, látky, přístroje atd.) Následuje analýza, diskuse, realizace, popis pozorování, opět analýza, formulace výsledků. Těžiště výuky je v činnosti žáků. Manuálně operační přístup převládá nad intelektuálně operačním. Uvádění např. vzorců, modelů látek atd. má vnější funkci názorného zpřístupnění pozorované skutečnosti. Jde tedy především o empirickou úroveň poznání.
Podobně existuje celá řada dalších projektů, např. MACOS, SCIS I, SCIS II atd. Většina těchto projektů vznikla v 70. letech a představují určitý kompromis mezi starší domácí pragmatickou tradicí v pojetí vyučování vůbec a přírodním vědám zvláště a "novými" vlivy pocházejícími z Evropy. Jde zejména o silný vliv Piagetovy psychologie a jejího odrazu v pedagogicko - psychologické koncepci učení (a i vyučování - zejména Brunnera). Na základě uvedených teoretických východisek vznikla celá řada projektů integrovaného přírodovědného vzdělávání, zejména pro americkou Primary School a Junior Secondary School.
Zajímavé jsou zvláště příklady ze systému SCIS (Science Curriculum Improvenent Study). Jde v podstatě o to, že žáku má být poskytnuta "maximální možná volnost" ve volbě tématiky, které se "hodlá" dobrovolně věnovat a dále se předpokládá takové uspořádání procesu výuky, které umožňuje ''relativně" maximální samostatnost žáka v procesu osvojování - jakoby bezděčně - učební látky - a tedy i značnou aktivitu poznávajících subjektů. Jde tedy až o absurdní rozmanitost činností žáka s materiálními objekty - hlavním primárním cílem je poznání rozmanitosti věcí a jevů přírodní skutečnosti. Jde o to naučit se tyto jevy vidět, akceptovat je, uvědomovat si je a vytvářet dovednosti jak je charakterizovat, postupně ústně i písemně, z počátku kvalitativně a později je i kvantitativně popisovat. Od tohoto okamžiku se přistupuje k pozorování, zpočátku prostému, postupně řízenému a k měření. Vyvrcholením tohoto vývojového stadia je experimentování spojené s vytvářením jednoduchých modelových představ, vedoucích k zavedení elementárních modelů jako nástrojů vysvětlování poznávaných jevů.